Krkonoše bez bariér? Tři výlety pro vozíčkáře, které vás nadchnou!

30. 6. 2024

Letos jsem se vydala do Krkonoš již podruhé.

Výletů jsme podnikli několik, na handbiku i jen „pešky“ na vozíku s elektropohonem.

Spaní jsme měli zajištěné v apartmánu Ivana, v Rokytnici nad Jizerou. Skvělé, bezbariérové ubytování - apartmán vlastní vozíčkář a má vše opravdu vychytané.

Dnes vám přiblížím ty výlety, které bych v klidu doporučila i dalším vozíčkářům.

Z Harrachova k Mumlavským vodopádům a ještě dál kolem řeky Mumlava

Do Harrachova jsme dojeli autem, které jsme nechali na autobusovém nádraží. Zde oceníte i veřejné bezbariérové wc.

Z autobusáku se lze vydat pešky nebo na handbiku k vodopádům, ke kterým je to kousek. Nejlepší výhled jsem měla od mostu, kte kterému ale kvůli odvodňovacím kanálům vede trochu náročnější cesta, takže jsme si s asistentem trochu mákli 💪

Taky je dobré počítat s tím, že k vodopádům míří dost lidí. Za sebe musím říct, že se mi víc líbí cesta dál kolem řeky Mumlavy. Cesta je asfaltová, sice do kopce, ale na handibiku nebo na vozíku s elektropohonem je to pěkná procházka lesem a dá se jít daleko.

My šli až do Polska na horu Szrenica. Já jela na handbiku, ale pozor tato cesta není vhodná pro handbike. Asistence jsme potřebovala poměrně dost. Cestou minete Svinské kameny (polsky zvané Trzy Šwinki) tři prasátka. Jedná se o skalní útvar v nadmořské výšce 1290 metrů. Nachází se přímo na hranicích České republiky a Polska.

Mumlavské vodopády a pak kus cesty lesem to doporučuju všema deseti 😊

Osada Jizerka

Malebná osada Jizerka se rozprostírá na malé náhorní plošině v srdci Jizerských hor a je nejvýše položenou obcí v ČR. Dojeli jsme autem na záchytné parkoviště. Sem jsem se vydala jen já (na vozíku s elektropohonem) a můj partner pešky. Jeden kopec byl maličko prudší, ale s elektropohonem se dal zvládnout. Tento výlet jsme si užili oba dva.

Cestou navštivte i „Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky“ – to je přístupné po dřevěném chodníčku. My tam nachodili asi 10 kilometrů (stejná cesta tam i pak zpět). Nádherné prostředí, cesta asfaltová a okolí plné krásných výhledů i lesů.

Z Horních Míseček na Zlaré návrší a ještě dál třeba k prameni Labe

Tenhle výlet jsem absolvovala už dvakrát. Autem jsme dojeli na parkoviště Horní Mísečky (stovka za den). Mají zde i bezbariérové wc na euroklíč.

Tady jsme vytáhli můj handbike, doprovod šel opět pěšky. Vydali jsme se nahoru do docela slušného, dlouhého kopce. Naštěstí mé výlety usnadňuje elektrohandbike 😊

Šli jsme až k Vrbatově boudě, odtud k prameni Labe, a pak na Labskou boudu na oběd. Poté jsme se ještě procházeli nahoře v horách, protože je to tam vskutku krásné. Ty výhledy cestou z Horních Míseček jsou opravdu skvostné.

Mám pár kamarádů, kteří mi říkali, že cestu k prameni Labe zvládli i jen na vozíku, ale to si já osobně tedy neumím představit. I na handbiku jsem několikrát potřebovala asistenci (třeba přímo na Labskou boudu vede náročnější cesta).

A k prameni Labe by se nemělo na kole jezdit vůbec, ale ani tuto cestu jen na vozíku si dost dobře neumím představit.